Šifrované

10. března 2013 v 23:09 | Raven |  Kapitola druhá
Doufám, že se máte skvěle.
Moje nálada tedy má z nějakých záhadných důvodů vyloženě sestupnou tendenci, a nedaří se mi jí zvednout žádným možným způsobem, od té doby, co přestalo být tak krásně hezky.
Snad když přežiju tenhle týden, budu odměněna krásným správným jarem. Budu odměněna tím, že mi budou stačit pouze jedny punčocháče (hurá!) a pobyt venku se nebude muset omezovat na nutné minimum (chci jít konečně darovat krev - asi po roce - a jestli zase nastydnu a nebudu moct jít, tak se pořádně nakrknu.)
A taky se modlím, ať mi přijde to stipendium. Prosím prosím prosím. Slibuju, že budu hodná, sekat latinu, angličtinu a cokoliv si kdo bude přát, hlavně ať mám na účtě víc, než dvě stovky.
Pokusím se nyní změnit vaše ctěné mínění, že jsem materiální (nikoli, jsem jenom student strádající a pět dní v týdnu živící se levnými těstovinami), krapítkem veršů.

Mějte se báječně a naKRÁ
 
První jarní ráno
Zase se střechy v modři topí
a zatím nahé ruce lip
( - v dlaních jim zimní jizvy lpějí - )
mi drží hlavu pod hladinou
Omámená těším se na jaro
co zase stropí

Šedomodrá
Praha dnešní ráno svlékla
je holé, ale nezmrzne
slunce jej objalo ať netřese se
bude mít šálu z červánků

Tváří k němu
Vtiskla si do zornic obraz slunce
které se vrátilo mezi sny
které si umylo všechny šrámy
a zbavilo nás od zimy
Vtiskla si do zornic obraz slunce
Tetuje ho za okny

Stopy Deště
Nad Duklou někdo velmi pláče
tak trochu cizí a přesto znám,
tak důvěrně A kampak asi kráčel
a kráčel s někým nebo hrozně sám:
(a pročpak mu někdo nepodal
alespoň jeden kapesník?)

Slib
Chci Ti být blízko, když se modlíš
Být místem, kde můžeš pokleknout
Kde můžeš dlaní vodu nabrat
Být místem kde můžeš klidně spát
Být Láskou, která podepře Tě
- místem, kde smíš mít hlad
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Keneu Keneu | Web | 10. března 2013 v 23:38 | Reagovat

odrážím se jak paprsek světla v zrcadlícím se protikladu třetí a čtvrté a hraje na mně duha
a Slib je jistě zašifrován někde v hatlamatla celého Tvého blogu

2 strigga strigga | 11. března 2013 v 10:19 | Reagovat

Zvu tě někdy na oběd/večeři do Nerudovky nebo do Mordoru, Weasleyi ;) a myslím to vážně, napiš mi, kdy máš čas. Slibuju, že nebudou jáhly. Ani těstoviny. Ani nic podobně.. *raději nedokončuje, neb se jí mírně zatmívá před očima*

Básněnky okomentuju, až si je přečtu.. teď bych je nedokázala patřičně ocenit :)

3 Destinaetus Destinaetus | E-mail | Web | 11. března 2013 v 15:41 | Reagovat

Někdy mi přijde, že peníze jsou alergické na studenty. Taky sem ty barevné papírky a kovové plíšky už nějaký ten pátek neviděl :D

Básně jsou jako vždy krásné :) Mezi řádky cítím nějaký probouzející se optimismus z blížícího se jara :)

4 strigga strigga | 11. března 2013 v 16:19 | Reagovat

.. a stejně jsem neodolala a přečetla si je už potom, co jsem dopsala minulý komentář.. a víš co? Říkala jsem, že bych je nedokázala patřičně ocenit?
Proč jsem to říkala?
Rav, tohle jsou nejkrásnější miniatury, co jsem od tebe za poslední rok nebo dva četla. Vážně.. víš, že miluju celou tvoji tvorbu - ale tyhle.. proč se mi najednou tak zdá, že jsou vlčí? A proč se tolik usmívám? Je v nich tolik, tolik blízkosti a toho nejčistšího, co na jaru vůbec je.. :)

5 Jaen Jaen | 12. března 2013 v 14:49 | Reagovat

I na černá havraní křídla občas dopadnou paprsky slunce..

6 Iswida Iswida | 15. března 2013 v 20:33 | Reagovat

(taky se snažím nebýt materialista, ale stipendia napjatě vyhlížím...)

jaro... hm... musím se přiznat, že jaro v tvých básních opravdu miluji.

7 strigga strigga | 18. března 2013 v 18:38 | Reagovat

Ty, Rav.. *připadá si už trapně, že píše třetí koment k jedinému článku, ale chce to prostě napsat a Weasleyovci se přece chápou :D* kdykoli je mi poslední dobou - no, ne zrovna do zpěvu - pročítám si tvé havraní hnízdo. Čtu všechny tvé články, dopisy Adalbertovi, miniatury a básně a naše komentáře k nim a usmívám se.. netuším, proč mě to tak uklidňuje. Ale taky netuším, proč mě nikdy nenapadlo, jak nádherně je Havraní hnízdo plné maličkých drobných připomínek, konverzací, těch, co bolí i těch, co rozesmějí.. ale víš co? Nejlepší na tom je, že to celé funguje jako doklad jednoho úžasnýho přátelství :) a děkuji ti za to! :))
A promiň mi, jaká občas dovedu být.. jestli to tedy jde.. známe se. :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama















xdollfacex.deviantart.com





iheartjrock.deviantart.com
purgatori.deviantart.com