Říjen 2012

Lapající po dechu

28. října 2012 v 22:05 | Raven |  Kapitola druhá
Mám tak moc neodbytný pocit, že jsem úplně přišla o rozum... ale kupodivu, nevadí mi to vůbec. Taková ztráta je totiž šíleně sladká.
A kromě rozumu taky pořád ztrácím dech.
Mám proč.

Pařát, klof a naKrá,

Za dveřmi
Ještě se trochu prohla v zádech
On pohledem vyřkl tisíc slov
a milion křičel její nádech
- A jedním z prvních jejího života
odkázala jeho rtům
poslední špetičku svého rozumu

Žaluzie
Nad střechami a prahy Prahy
koupe se Batšeba ve vůni Podzimu
A zpívá. Volá Meluzínu.
Ten jeden, jediný pravý
snad nevnímá ji. Tolik doufám.
(Kéž by měl v očích pouze mne.)

Co budu dělat po setmění
Rozbíjím slova do tisíce kousků
a slepím je do oken náhodných chodců
Ale pro Tebe
pro Tebe si schovám ty nejhezčí střípky
a zacuchám ti je do vlasů

Waltz
Krok je jen malý kousek básně.
(Tak mrholí noty z mé náprsní kapsy)
Dohodou je čekat, až pomalu zhasne.
(Každý waltz s Tebou mne zas trošičku spasí.)

První. Třetí. Pátá. Sedmá.
Místo něj jen chladná noc.
Je osamělá. A ostře svítí plachý sníh
a oranžové světlo dýchá.
Ticho bez něj je nejhorší z tich.
(Dívka je sama. A sama je lichá.)
















xdollfacex.deviantart.com





iheartjrock.deviantart.com
purgatori.deviantart.com