Prvozářné barevnící

27. září 2012 v 20:37 | Raven |  Kapitola druhá
Nastalo mi šťastné období, kdy své nejintenzivnější city smím vyjadřovat objetím apod. Abych tak řekla (a abyste mi tak rozuměli), stala se mi věc pro básníka snad nejhorší: Jsem naprosto šťastná Havran. A urazila jsem svého múzáka, neboť jsem s ním přestala konzultovat všechny své platonické lásky a neplatonické nelásky (neboť již není třeba) a on se urazil a byl pryč. A stejně, léto (babí i nebabí) pro mě bylo, coby studnice inspirace, zcela vysušené... Ale přátelé, já i můj múzák MILUJEME podzim. Jakmile ho zavětříme v ovzduší, jakmile na naší sítnici dopadne první převrácený obraz zbarveného stromu, jakmile teplota klesne o desítku stupňů dolů... přichází náš čas. Múza se vrátil (ve správné náladě, takže snad z Moravy) a nechal mi verše téct po prstech, obtáčí mi je kolem zápěstí a stele na spánky.

A dýchám zhluboka. Láska a podzim dost krásně voní.
Mějte se KRÁsně - a (opravdu slibuji - brzy!) na KRÁ!








Opravdu první podzimní
Znovu jsou pochodně kolem cest
jak vloni chytly a hoří
Svou hlavu s oblaky nechám si splést
Vždyť nejsme dospělí
Jsme jen dost staří

Řádky Múze
"A líbám prsty plné šípků,"
napsala posledních řádek pár.
Polibek, pozdrav, P. S. a výtku,
proč jí tak dlouho nenapsal

Dialogem napůl psaným
"A trochu prší," řekla něžně.
Úsměv mu přistál na dlani.
"Když je mi každé slovo těžké,"
psal jí,
"je krásné tvoje špitání."

Vrozené nadání
Dýchl mi báseň na má ústa
i když si básník neříká
Jak bílé víno jeho slova
Má sklenka skoro dopitá

Sedmadvacáté
Nebe má zuby z amalgámu
Ticho plaší jen hejna vran
mávají zobáky babímu létu
jehož chór již je odzpíván



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Iswida Iswida | Web | 27. září 2012 v 20:58 | Reagovat

Ty normálně světluškuješ!
Nj, v takovém stavu se píše špatně. Ještě že přišel podzim, už mi ty tvoje něžné veršovánky začínaly chybět...

2 Tygřík Tygřík | 28. září 2012 v 0:19 | Reagovat

Ravenko, to je tak perfektní! :) Víc ti povím u vína :)

3 strigga strigga | 29. září 2012 v 11:27 | Reagovat

První... *slzy a smích*

Ostatní jsou taky nádherné, ale ta první, víš... připomíná mi staré časy, ale ne ty, které se nevrátí; ty, které se vracejí každý rok na podzim, cítíš je v listí, v lesích, na polích, na loukách, na zvířatech i v lidech, kteří jsou s tebou... ty, které se nikdy neztratí, i když má člověk tak často pocit, že jsou vlastně pryč :)))

Hodně štěstí do tvého dalšího života, bráško, a užívej ho plnými doušky :)

4 Carmen Carmen | 29. září 2012 v 14:00 | Reagovat

Ravenko :)) Jsou jako hrnek horkého čaje v trochu chladním, ale prosluněném záříjovém odpoledni (pohled z okna, za nímž je pěkně hnusně, ale to je vedlejší :D) a... achjo. *usmívá se*

5 eliade eliade | Web | 13. října 2012 v 14:14 | Reagovat

Můžu si Tě přidat do oblíbených, že jo? :)

6 cloverdee cloverdee | Web | 15. října 2012 v 21:47 | Reagovat

To je moc dobře, Rav :)

7 Destinaetus Destinaetus | E-mail | Web | 27. října 2012 v 21:06 | Reagovat

Ta první má opravdu něco do sebe ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama















xdollfacex.deviantart.com





iheartjrock.deviantart.com
purgatori.deviantart.com