Království za žlutý špendlík

24. února 2012 v 23:51 | Raven |  Havraní krákání
Venku je nádherně.
Vytáhla jsem z tatínkovy knihovny Záhadu hlavolamu a taťka prohlásil, že na Foglara už je pozdě. Já zase myslím, že opakování je matka moudrosti.

A moc chci. Chci být ve třicátých letech, chci být čtrnáctiletý kluk a podnikat výpravy do krásných a tajemných Stínadel. Opisovat TAM-TAM. Nosila bych pumpky a švihadlo kolem pasu. Chtěla bych. Chtěla bych se večerem proplétat těmi nádhernými uličkami onoho fiktivního města, uličkami, které jsou plné malých krámků, hrozících domovnic a průchodů do dvorů, kde čeká nebezpečí, povyražení nebo nejméně Dlouhé Bidlo nebo Černí Jezdci.

Vím, že bych měla být křesťansky spokojená s tím, co mám (a já jsem!), ale snad tohle nereálné toužení není zlé. Je sice pravda, že se mi rázem znelíbilo naše sídliště z padesátých, pro ty stejné jednotvárné domy a širokými ulicemi (které mám normálně moc ráda - asi jako mám ráda svůj domov tady), ale jinak je to jenom touha. Nesplnitelná. Neškodná. Téměř skrytá.

Možná je to útěk od všeho toho stresu, dlouhých nocí a mého balancování na pomezí dětství a dospělosti - do které se mi prostě nechce spadnout. Tak pláču nad "starými věcmi". Oplakala jsem Malého prince. (Je to můj zdroj filosofie co se týče etiky a gnozeologie.) Teď k sobě tisknu odrbané brožované vydání Foglara za 19.- Kčs a přeji si, aby to byla alespoň trošku pravda. Alespoň trošku moje pravda. Vítr ve vlasech, přátelé a uličky města. Dobrodružství a přátelství, odvaha a sebepřekonání se. Sebeobětování se. Hrdost. Čestnost. Chuť dělat správné věci. I mě občas příjde Mirek jako hernajz padlej na hlavu, ale když o tom tak přemítám...

Meh. Asi bych to nebyla já, bez stohů hloupých keců.

Dobrou s kobrou & naKRÁ,
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 strigga strigga | 25. února 2012 v 19:35 | Reagovat

Rav, ty mi tak mluvíš z duše! Ale tak moc! A víš, proč to vždycky přijde tak náhle na jaře - protože se na zmoklém dláždění odráží slunce, protože tak svobodně a dobře fouká vítr, protože - protože...

2 Keneu Keneu | Web | 25. února 2012 v 20:34 | Reagovat

být čtrnáctiletý kluk ve třicátých letech? mám takový neblahý pocit, že pokud Mirka Dušína nezabila čtyřicátá léta, musela to spolehlivě dokázat léta padesátá
ale samozřejmě, ta touha rozběhnout se za obzor je pořád hrozně silná
vždyť já koneckonců i ve svých dvaadvaceti mám foglarovky v knihovničce a v listopadu běhám po tom našem zapadákově se žlutým špendlíkem v klopě...
a sním o tom, že jednou ty zásady dokážu ctít

3 Čipmunka Čipmunka | 27. února 2012 v 13:13 | Reagovat

... jen počkej na táboře... ti tohle připomenu... ;) .. no a ty mě pak asi taky ... šípem ... že :)

4 Raven Raven | Web | 27. února 2012 v 19:29 | Reagovat

Strigg, ano, ano, ano... Mám vždycky pocit, že to s jarem bude vždycky o ždibec lepší... :))

Keneu, já vím. Padesátá definitivně. Ale víš co vím jistě? Možná by ho uabila, ale neohnul by se. Což je - dle mého - důležitější.
Ani nevíš, jak moc o tom všem momentálně sním.

Čipmunko, ano, a speciálně kvůli tobě se to s tím lukem naučím! (Bylo na čase... :)

5 enterona enterona | Web | 7. dubna 2012 v 15:59 | Reagovat

taky jsem těm Foglarovým hochům vždycky záviděla... ale ono jde část z jejich ideálů a příběhů najít i dnes :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama















xdollfacex.deviantart.com





iheartjrock.deviantart.com
purgatori.deviantart.com