Kdo chce holý býti, psa si vždycky najde

4. února 2012 v 22:11 | Raven |  Havraní krákání
Věta v titulku nemá smyslu, jen jsem ji vymyslela při hraní si se slovy a moc se mi líbí. Pokuste s ji nevykládat žádnými zvrhlými způsoby. Mohla jsem také napsat holý s velkým H a jako autora citace uvést nějakého Prokopa, ale na to dneska nejsem dost chytrá.

Moc chci jaro. Poslouchám Be my escape od Relient K, což mi něco čerstvého, milováníhodného a krásného připomíná - achjo, jaro. Mám ještě měsíc vydržet v téhle příšerné zimě? Už takhle, když jdu z bytu směrem dolů ke dveřím, naprosto podvědomě se chytám zábradlí jako klíště a nechce se mi ven (mé neomylné instinkty tuší, že mi tam hrozí vyhynutí) a na případné procházející se buď tvářím, že jsem právě upadla a zábradlí mě zachraňuje, nebo zcela nepokrytě použiji výmluvný pohled "No-a-co-tak-se-já-a-pan-Zábradlí-milujeme". Zvláštní je, že mi to lidé moc nevěří a ještě divnější je, že se to vždycky tak nějak vyvrbí, že se od zábradlí stejně odlepím a ven se dostanu. Ostatně si myslím, že smysl pro povinnost je pěkný zmetek.

Co se týká zimy, ráda bych ještě (obligátně) připomněla svůj obličej, kterýžto mrazem vysychá a evidentně se mě snaží opustit a nadto také svoje hřbety rukou, které si v noci podvědomně pálím o žhavé topení a pak se divím, odkud že to mám ty puchýře.

Jep, když vám takhle vykládám o kosmetických hlediscích a velmi chutných puchýřích... Při čtení Ortena si vždycky připadám dost rozpolceně. Na jedné straně je tu ohromenost jeho úžasností, slzy empatie nad mimořádným osudem, pocit z dotyku krásna v naprosté většině slov a porozumění, ale zároveň se k tomu přidává pocit mé vlastní nízkosti, prostoduchosti, mělkosti, zaostalosti. (toliko k puchýřům)

Stejně se domnívám, že při pohledu na titulek tohoto článku je vám všem, milí čtenáři, stejně úplně jasné, že až dospěju, budete to muset oslavit beze mě, protože já tou dobou už toho možná pro svůj pokročilý věk (80 - 90?) asi už nebudu schopná.

Konec konců, moc píšu. Kromě toho mám moc práce a tak vůbec, protože jsem se konečně rozhoupala k tomu, abych v neděli křesťansky nepracovala. Kéž by to vyšlo...

Pařát, klof a naKRÁ,

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Iswida Iswida | 6. února 2012 v 23:06 | Reagovat

Nadpis se mi líbí.
Žhavé topení ti závidím. Nám asi blbne kotel, protože topení je pořád vlažné, klepeme se zimou a NIKDO NEVÍ PROČ.
V neděli jsem odmítla vylézt zpod peřiny (s výjimkou výprav do kuchyně za jídlem), chudák drahý mi dokonce nosil pití :-D
Ano, taky moc, hrozně moc chci jaro.

2 Carmen Carmen | 7. února 2012 v 0:01 | Reagovat

Už sem to četla včera
a te%d ti jen oznamuju, že ten titulek je dokonalý :D
A mám hrozně ráda tvé články. Ík, ík. Chcijarochcijarochcijaro... Och, cijar.

3 strigga strigga | 7. února 2012 v 10:53 | Reagovat

Já to četla někdy... upřímně, myslím, že už v sobotu. xD
Hry s písmenkama. Teď to nějak všich milujou, že?
Já jsem méně náročná... nepotřebuju nutně jaro, stačí, když nebude zima... :)

4 strigga strigga | 7. února 2012 v 10:54 | Reagovat

*všichni :D mrznou mi prsty a nějak mi vypadávaj písmenka :D

5 Iswida Iswida | 7. února 2012 v 18:47 | Reagovat

Už máme taky žhavé topení! Juhůů! Tohle byl dlouhý víkend...

6 Keneu Keneu | Web | 7. února 2012 v 21:17 | Reagovat

v práci máme tak žhavé trubky od topení, že na ně nejdou položit ruce
to ale nemění nic na tom, že je tam 11 stupňů a na záchodech dokonce mrzne (soudě dle stavu vody)
a rukavice mám v podstatě 24 hodin denně: v práci a venku kvůli zimě, doma kvůli vrstvě indulony (nic slabšího mi na ty ruce nepomáhá)
a vstávání a práce mě normalizují -> pomoc!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama















xdollfacex.deviantart.com





iheartjrock.deviantart.com
purgatori.deviantart.com