Kofeinová o třetí ráno

26. ledna 2012 v 3:09 | Raven |  Havraní krákání
Achjo. To je zase hodin. Řekla jsem si, že se po třetím hrnku kafe (a stejné době práce na referátu o Ivanu Blatném) trochu odměním a dovolím si napsat článek. Jep. Už vidím třetí dno - jde to se mnou pěkně z kopce. Závislá na kafi a ještě grafomanka. Hmpf.

Někteří lidé se diví, jak vydržím bez spánku. Je to zvláštní. Na začátek bych ráda prohlásila, že to není nic zdravého, hezkého ani obdivovatelného, a ukončila bych to tím, že s výdrží železobetonu přichází samozřejmě i míra intelektu, náležející právě tomuto milému stavebnímu materiálu - a to vám povídám, drazí přátelé, není to zrovna závratná výše. A kosmetické hledisko už teprve zanedbávám! Ono to stačilo minulý týden v neděli ráno, když jsem byla vyspalá a svěží (relativně), a bylo mi netaktně praveno, že vypadám, jako když jsem na cracku. Myslím, že když si zítra ráno seženu červa a posadím si jej na rameno, všichni mi ochotně uvěří, že jsem zombie.

Až doteď jsem totiž pracovala na referátu na Ivana Blatného. Až dodneška jsem k němu měla takový neutrálně pozitivní vztah, a byla jsem úplně bezradná ohledně toho, co mám našemu milému literárnímu semináři asi vykládat, ale před čtyřmi hodinami jsem se do něj konečně zamilovala a ten referát jsem napsala. S vypětím všech posledních sil, třemi hrnky kafe, a s propiskovou krizí.

Co se propisek týče, má se to tak: i když píšu referáty na počítači, stejně se neobejdu bez psaných poznámek (navíc, dělám-li referát já, nikdy se to neobejde bez stohu mých vlastních řádek), takže mám pořád při ruce blok a propisku. Tedy... propisku... Mám jich asi padesát. Ale zrovna, když mě něco napadne, jednoduše nemůžu žádnou najít. Takže honem vyhrabu nějakou padesátou první a zapíšu si, co chci. A pak, když žádnou propisku nepotřebuju, zjistím, že mám jednu propisku za jedním uchem, druhou za druhým uchem (naštěstí nemám víc odstáté uši!), jednu v drdolu, jednu v kapse u kalhot, tři v kapse u mikiny, tři se válí pod stolem, jednu jsem pověsila na nástěnku a další jsem nechala u varné konvice v kuchyni, přičemž jedna mi z kapsy vypadla v chodbě a jistojistě na ní zítra ráno uklouznu, až se poslepu poplazím do kuchyně pro (další) ranní dávku kofeinu.

Ach. Jsem opravdu velmi zvědavá na zítřejší vstávání. Jsou to obecně asi velmi vtipné situace, alespoň pro příležitostné pozororvatele. Vstávám zpravidla hodinu, a občas i déle, protože jsem expert v zalehávání a ignoraci budíku. No, do budoucna budu muset vymyslet něco (nebo někoho), co (nebo kdo) se mnou nenechá zalehnout a vykope mě z postele včas.

(Nejhorší je, že jako železobeton sama sebe velmi snadno oblestím. Umím totiž spát i na zemi.)

Kdo se dostal se čtením až sem, ten je zkrátka... mimořádně trpělivý, milý, citlivý a vnímvý a mám jej moc ráda. Připíjím vám posledním douškem kafe a odcházím se zmítat do postele, kam se mimochodem už stejně skoro nevejdu, kolik tam mám knížek.

Kdybyste mě zítra někde potkali spát na chodníku, na chodbě gymplu, mezi regály v knihovně, v uličce autobusu, moc vás prosím, abyste mě zvedli, oprášili a opřeli do stojaté polohy, ať mě starší občané nemusí přeskakovat.

V žádném případě nebudit! (Leda že bych si ustlala uprostřed silnice. To bych snad to probuzení i ocenila.)

Dobrou s kobrou & KRÁsné ráno,
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Iswida Iswida | Web | 26. ledna 2012 v 16:19 | Reagovat

:-D ty dokážeš každou hňupinu povykládat tak, že mi to zvedne náladu. piš fejetony.

kafe, ach kafe... (víš, že mé jméno a příjmení se dá zkrátit na KaVa? nebo taky na kva, ale to se vzhledem k mému negativnímu vztahu k vodě, ze které se nekouří, moc nehodí)
Jinak už jsem asi vyřešila automatovou krizi - ve škole nám totiž upgradovali automat na kafe, takže je dražší a ve větším kelímku, ovšem takové množství té hnusné sladké sračky už se vypít nedá (ani "kafe" ani "čokolády"). dnes jsem přišla na to, že nejvýhodnější možností je dát si bílou čokoládu, protože ta aspoň nepředstírá, že obsahuje něco, o co ani nezavadila, a tedy opravdu chutná jako bílá čokoláda.

já mám krizi gumovou a ořezátkovou. mám teď totiž po pokoji hromadu bordelu, protože se pokouším dělat maturitní práce do výtvarky. posledně jsem během asi hodiny ztratila dvě gumy a ořezávátko, aniž bych se hnula z podlahy. později se ukázalo, že guma se naučila mimikry a splývá s kobercem, zatímco ořezávátko záhadně odlevitovalo na stůl, kde se ukrylo pod hromadou papírů. druhá guma je doposud nezvěstná. kdybyste ji zahlédli, řekněte jí prosím, ať se vrátí domů, že se mi po ní stýská.

2 Keneu Keneu | Web | 26. ledna 2012 v 20:24 | Reagovat

chí, dokonale napsáno, gratuluji k Tvé železobetonovosti, ve které jsi schopna takto psát
já jsem zjistila, že jsem opravdu totálně sova - není problém spát nárazově hodinu - dvě za noc, není problém se do čtyř ráno učit / psát analýzu / flákat se, není problém spát dlouhodobě pět šest hodin za noc, ale je  opravdu velký problém vstávat pravidelně v pět
já zase ztrácím písmenka na klávesnici, protože si v rámci utajení svítím jen monitorem a kvůli své šerosleposti (a stálé neschopnosti naučit se všemi deseti) nevím, co mačkám

3 strigga strigga | 26. ledna 2012 v 22:06 | Reagovat

Ach milá bráško, nejspíš víš, jak moc ti rozumím :)
Já poslední dobou sedávám do půl čtvrté se zkříženýma nohama a pokouším se meditovat, případně nadávám, mrskám věcma, vztekám se, dodělávám referáty, uklízím, chytám se za hlavu, prskám, vrčím, běhám po domě, strkám si hlavu po dva polštáře, fňukám, sténám, přidávám třetí polštář, pak si otočím hlavu na druhou stranu, pak všechno popřemisťuju, další hodinu zoufale skučím a pak to zas všechno přesunu zpátky... v půl páté pak samozřejmě usnu, aby mi tři čtvrtě hodiny nato zazvonil budík a já ho mohla úspěšně ignorovat až do čtvrt na sedm, kdy vyletím z postele a začnu poskakovat jako šílenec a vyšilovat, že nic nestíhám.
Bwwwch, jak si to tak po sobě čtu, můj noční život je vážně na h... :D :D

4 Raven Raven | Web | 27. ledna 2012 v 22:44 | Reagovat

Is: Hňup dokáže vystihnout podstatu hňupiny, to proto mi to tak pěkně jde!
Myslím, že na nás ty kancelářské a psací potřeby páchají nějakou nepěknou konspiraci. :))) Jenže ty to máš horší, s maturitou z výtvarky... :)))

Keneu, já i má železobetonovost vřele děkujeme. :))
Vím, co myslíš, když mluvíš o sovovitosti. Navíc - pro mě je problém vstávat i v sedm...
Potřebuješ svítící oči! :))

Strigg, není, jen potřebujeme hodně spát ve dne. Náš noční život pak bude opravdu o mnoho lepší! :))) (navíc toho o té půl čtvrté stíháš mnohem víc než já. Já napsala jen jeden všivý referátek!)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama















xdollfacex.deviantart.com





iheartjrock.deviantart.com
purgatori.deviantart.com