Červenec 2011

Hádanky

30. července 2011 v 22:11 | Raven |  Miniatury
Ahoj drazí přátelé!

Po více než čtrnácti dnech se vracím zpět. Veškeré své postřehy a bolístky vám přednesu během týdne, a to navíc v autentických dopisech Adalbertovi, které jsem mu poctivě každý večer psala.

Teď vám přináším jistý experiment. Okolnosti mě na táboře donutily pro dorosťáky vymýšlet různé hádanky. A nebyla bych to já, kdybych to nezveršovala, že. :)

Nezapomeňte se pochlubit, kdo uhodl nejvíc! :)

*1*
Ve škaredém zámku vyrostla má krása,
pro ni pod nebezpečnou hladinu musí se
- kdo však potopí se pro mne, jásá -
přestože krása má povstala z vetřelce

*2*
Na začátku jsem světlý a měkký,
na konci s teplem však ztmavnu sám
- a oči pece mi buďte svědky -
když zabiješ mne, zesvětlám!

*3*
Když Helios za horizont zmizí
ukážu svou tvář s bledou plání.
A ani na denním nebi nejsem cizí,
to já hlídám hvězdy, když se sklání.

*4*
Když usmrtíš sladké plody
a smrt jm pěkně osladíš,
Jsou chutné ve skleničce svody
- a neodbytné, uvidíš!

*5*
Oceníš mne, když pan Mráz ti
zasekne drápy do hrdla
Má podoba s hadem může másti,
však osoba bláhová, která mnou pohrdla!


Odpovědi: Perla, chléb, Měsíc, marmeláda, šála


A jedna bonusová s legendou: Na táboře před vstupem do kuchyně měly hnízdo vosy. Nejvyšší z našeho tábora to všichni schytali - jeden žihadlo do hlavy, druhý do ucha, třetí nad oko... proto se mi v hlavě zrodila i tato situační hádanka:

Nad tvou hlavou svůj zámek máme,
na svém opačném konci krutou zbraň,
kterou se užít neostýcháme -
Je příliš vysoký? Útoč naň!

Drazí a cenění

16. července 2011 v 7:38 | Raven |  Havraní krákání
No...

14 dní budu mimo.

Mám pocit, že už nejsem tak drsná, jak jsem bývala, takže mám možná problém.

Ale jsem odhodlaná tomu všemu čelit - a co je důležité - přežít.

A kdyby ne?

Hm.

Nemám páru, závěť jsem nenapsala...

:)

Báj!



Letter written on my palm

13. července 2011 v 20:23 | Raven |  Dopisy Adalbertovi
Dear Adalbert,
thank you for all your patience to me. I really apreciate it, mainly now, when I don't have any free time. Well, there's too many things I want to write about - so, let's go through it, so that you will be able to die of boredom sooner and without torturing, my dear Adalbert.
English camp. After it had ended, I was full of enthusiasm and I was completely exhausted. I perfectly enjoyed all the time with students, CZE and US team... I felt Lord's presence there and I saw great miracles. And then it was over. US team left Pardubice on Monday afternoon and I fell into perfect sadness. The most horrible thing about it is the fact that before I see those awesome people again, I will have to pass my school leaving exams and university entering exams and.... ggrrh. I really don't like farewells. I can't wait to see them again - even when the just have left Czech Republic...
Another big thing is another camp. Saturday morning, I'm leaving for15 days to pure nature. Now I'm trying to get everything necessary together and I'm also trying to reconstruct my body so that it would be able to face fifteen days in wilderness and to face twelve wild teenagers :) But I have always been adventuress - and this camp seems to be only next great adventure in God's service. (I'm only afraid of storms - while staying in a tent - and lack of hygiene. That's why I'm taking you with me, Adalbert. Muhahahaha.)
Well, considering my body... I feel like very old and used. I've got sore throat and I sneeze all the time. Both my toes are destructed, I've got bruises everywhere and moreover - I found a beautiful hole in earth last week. It was at night and of course I stepped inside and dislocated my ancle for a while. Now, dear Adalbert, you can see, why I definitely need a new body (and can I order a new head for me as well? This one is a little bit ugly and stupid.)
Time to stop my stupid writing. Have a great time with bag of ants sent by me.
Poisoned kiss and hug from iron maiden,


Na plný plyn

12. července 2011 v 16:27 | Raven |  Havraním brkem do popela
Páni.
Jsem zpět. Velmi brzo napíšu Adalebrtovi, zatím přidávám tohle. :)))

A... děkuju. Prostě děkuju. I vám. :))))












***
Jediné co před tebou teď leží
je trocha skal a prachu cest
a pár věcí co nepotěší
A měsíc padá za pelest

Pak ztěžka pláčeš nad nebesy
a otázky můžeš jen klást
a otazníky šťastné děsí
je hrozné nežít na doraz

A v hlavě bouři samopalů
na místo peřin krásný den
salvu zašít do svého svalu
a nikdy nebýt dopaden

Doba

2. července 2011 v 12:59 | Raven |  Havraní krákání
Milí přátelé a další -
zkrátka každý, kdo to čte -
časy jsou teď nějak slabší
a já zas budu kdo ví kde.
Však slibuji vám, všichni drazí,
že než se týden odkloní
budu tu zase šťastně zpět!
(pokud mě něco nepodrazí.)
- Mé čestné slovo havraní!















xdollfacex.deviantart.com





iheartjrock.deviantart.com
purgatori.deviantart.com