Přináším do svého polomrtvého hnízda zase trochu úžasných Daníkových veršů... Tentokrát nás, uprostřed nádherného jara, zavedou do mého druhého nejoblíbenějšího ročního období - báseň Koloběh nám před oči vykreslí podzim. A kdyby jenom to! Nádavkem i pozastavující filosofickou pointu...
Nechte si líbit. Protože mě se líbí moc. :)
Koloběh
Podzimní listy pokreslily chodník,
ptal jsem se květin, proč ztrácejí vůni,
podzimní listy co stránky tvořící můj deník,
ptal jsem se i Slunce - proč opakuje svůj běh.
Květiny řekly mi -
musí to tak být.
Vždyť k žití patří smrt
a ke smrti žít.
Slunce jen pohlédlo,
pod sebe dolů,
točíc se ve svém věčném kole:
,,Jak z vůně štěstí,
tak z konce užiješ si bolu.
Takový už je svět,
vás malých tam dole."
(Říjen 2010)
strigga | 20. dubna 2011 v 23:43 | 
Líbí se mi, ale prostřední část je nejlepší :-)