Hyperboly smrdí (fakt)

16. února 2011 v 23:55 | Raven |  Havraní krákání
Tak se opět potvrzuje to, že články se mi nejlépe píší ve chvíli, kdy se mám nejvíc učit, ve chvílích, kdy mám nervy v kýblu a žaludek na vodě. (Nebo nervy na vodě a žaludek v kýblu?)

Docela jasně si pamatuji, jak jsem se před pololetím vysmívala těm chytrákům, co mi říkali takové to chlácholivé "Ale po pololetí vám daj pokoj, že jo." TOHLE jestli je klid, tak já jsem vážný aspirant na diplom na mytfyzu. Nevím kam dřív skočit a v diáři už nemám žádné místo, kam bych vpisovala případné další aktivity. Řešení ale existuje.

Psát milimetrovým písmem a nosit s sebou lupu.

Studuju hyperboly, už kolikátou hodinu nad tím sedím a připadám si převelice retardovaně. Jediné, co s těch hyperbol mám, je stres a hyperbol hlavy, ve které mi vesele poskakují obecné a podílové rovnice, vysmívají se mi asymptoty a jejich směrnice se mi už jenom zlomyslně chechtají. A na hodinách matematiky se to podezřele začíná podobat ordinaci v růžové zahradě (velká písmena si představte dle libosti). Ne, že by snad ppJH začala nosit bílý plášť a stetoskop (to už bych si rovnou zařídila dlouhodobou exkurz do psychiatrické léčebny), ale všechny příklady, které zadává, začínají slovy "Vyšetřete, zda množina bodů..."

ppJH: A proč je nutné si tuhle hodnotu určit?
Rav: Abych z toho mohla dostat pětku...

A kdybych měla ty samé problémy s fyzikou jako teď už před časem, mohla jsem ušetřit za knihy s jistou tématikou. Myslím tím, že nepotřebuji žádného hraběte Drákulu nebo toho pofidérního polomuže Edwarda s čupřinou (ten, co vypadá jako Susan Boyle.... nebo Susan Boyle vypadá jako on?), protože fyzika mi pije krev naprosto spolehlivě a úplně. Navíc se moje zápisky hemží takovými slovy a zkratkami jako "čáry" a mag. pole, z čehož je jasně vidět, že tam hraje svojí roli něco, s čímž jako křesťanka samozřejmě nemůžu mít co do činění.

(Hle, poslední fáze stresu - snažím se svoje selhávání omluvit všecmi možnými způsoby. Čím iracionálnější, tím větší zábava.)

A můžu mít ještě jednu výmluvu. Mám asi boreliozu nebo co (pitomá klíšťata). Což je zvláštní, neboť je už únor a já poslední klíště měla někdy v září. Což by nebylo tak hrozné, ale když si uvědomíte, že se mi stalo něco tak nepravděpodobného, jako že chytnu bioreliózu v únoru, jak nepravděpodobné asi je, abych byla v nějakém smysluplném vztahu?

Bylo pravděpodobnější, abych chytla boreliózu v únoru, než abych schytala "nějakého" chlapa.

Fajn. Už přestanu hloupě kydat, půjdu si spočítat poslední příklad, půjdu cvičit a spát, protože jinak zítra v 5.30 fakt nevstanu, usnu při češtině, vyzkouší mě na Werfela, nevzpomenu si na Píseň o Bernadettě, dostanu za pět a čtyřicet dní pětek bude dokomnáno.

Přes to všechno, přátelé, Bůh je neskutečně dobrý. :)

r


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Keneu Keneu | 17. února 2011 v 22:23 | Reagovat

heh, a já si říkala, co máš proti básnickým hyperbolám!
celá matika smrdí...
*posílá podpůrné poplácání*

2 Raven Raven | Web | 18. února 2011 v 14:59 | Reagovat

To víš, že máš pravdu! Celá matika smrdí, ale hyperboly jsem měla momentálně pod nosem... :)))

Proti literárním hyperbolám nemám absolutně nic. Ty jsou přítulné a milé :))

Děkuji, děkuji, drahá Keneu :)

3 Annet Annet | E-mail | Web | 24. února 2011 v 11:57 | Reagovat

Mag. pole.... Ještě mě nenapadlo se na to takhle dívat, ale rozhodně to má něco do sebe. :-))
Jinak přeju hodně zdaru a klidu! :-)

4 Carmen Carmen | Web | 27. února 2011 v 13:23 | Reagovat

Hernajz, a já taky nekomentuju, línej neřád jsem. tedy, Havránko, víš, co ti řeknu, viď: se školou se nenervovat, lepší je si zaveeršovat :) Zkrátka se drž, matematika je mrcha nezdolná, ale stejně nezdolný musí být náš optimismus a víra v lepší zítřky (bez matiky). Retardovaně si připadám, dkyž se jen PODÍVÁM na sešit z matiky (sakra, měla bych se podívat DO sešitu z matiky, jéhéhé). Nezbývá než čekat na jaro... :)

5 Raven Raven | 27. února 2011 v 19:12 | Reagovat

Annet, díky. Tobě samozřejmě taky dostatek obojího ;)

Carm., to naše podvečerní veršovací jamování si zase musíme někdy zopakovat... Hrozně mě to bavilo ;) Můj optimismus tkví už jenom v tom, že je konec února a někdy to zatracené jaro začít musí.
Matika... blué. :)
Díky ;)

6 Yuvraj Yuvraj | E-mail | Web | 3. května 2012 v 12:42 | Reagovat

No fajne, ale fakt

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama















xdollfacex.deviantart.com





iheartjrock.deviantart.com
purgatori.deviantart.com