Listopad 2010

Paměti psané zpaměti

23. listopadu 2010 v 19:57 | Raven |  Havraní krákání
Tak a máme za sebou skoro dvě třetiny listopadu, lidé začínají mít předvánoční stresy, v afi paláci mají stromeček jako všude jinde a kapři stojí fronty na poslední pomazání, aby to všichni do Vánoc stihli. Já jsem si řekla, že dřív, než pojdu únavou, bych mohla sepsat něco pro pobavení sebe a svého prázdného žaludku a vás, pakliže máte ten správný smysl pro černý a ještě černější humor.

Mám moc ráda tyhle podzimní dny. Příroda se připravuje na dobu vegetačního klidu, zmrzlinářům začíná doba vegetu a rekvalifikují se na odhrabovače sněhu a někteří (jako například já) vytahujeme co nejteplejší oděvy ze skříní a čekáme arktické počasí zabalení do dek a schouleni pod topením. A nejen proto je mám ráda. Miluju hrabání listí s Orthodox Celts v uších. Už jsem myslela, že se mi to letos nepodaří zrealizovat, ale podařilo a dost jsem si to užila. Navíc jsem nabyla některých důležitých poznatků, které ve svém budoucím životě určitě využiju - jako například "Mokrá tráva klouže!" nebo "Platanové větvičky bez listí jsou takřka neviditelné!". S druhým se pojí velmi vtipný útržek hovoru, nad kterým jsem z očividného důvodu plakala a smála se najednou.
R.: (drží se za oko a pláče) Au!
tatínek: (ryje záhon) Co blbneš? Máš větev ve voku, nebo co?
R.: Ne, mám oko na větvi!

Na zimu se připravuju i já. Dospělo to dokonce do poslední fáze mého zazimování, protože už nespím v mém typickém černém triku, ale přepyžamovala jsem se na flanelku a v noci se zabaluju do tří dek a peřiny. K tomu přičítám i nezbytné obmotávání rukou kolem trubky topení, kterou mám přímo nad hlavou. Postel musel opustit i můj jediný plyšák, plyšová krysa Vasilisa (čili Vychochor) z Ikea, protože kromě mě a dek se tam už vážně nic nevejde.

Chtěla jsem tady také vyzvednout marnost psaní protokolů na fyziku, ale zjistila jsem, že je to marnost nad marnost a navíc nebezpečné, protože ještě kapku fyziky a moje mozkovna by se mohla prorazit a způsobit tak mohutnou implozi a celý rozlehlý vesmír by se zhroutil do té mohutné černé díry, co mám v mozku. Ale vysvětlete to našemu fyzikáři. Nakonec mi příjde marné i psaní i tohoto článku, tak raději urychleně skončím, než se stane něco zlého. :)

Co vám chci poradit - zazimujte se pořádně, ať vás zase někdy potkám v normálním stavu a ne jako rampouchy, A taky raději mějte dobrou náladu, neb zrampouchovatět duševně je snad ještě horší. :)

loving you all
ra

Draze rozporuplná pětka

17. listopadu 2010 v 23:54 | Raven |  Miniatury
Zažila jsem dnes maximálně rozporuplný den. Ale o tom až jindy.

Dnes je 17. listopad. Pro mě rozporuplný den. Je to dnes rok co odešla. A dvacet jedna let... však vy dobře víte. Prostě mě to dojímá. Všechno. 

Přináším krajíček svých nálad v miniaturách. (Až napíšu souvislejší verše nad šest řádků, asi mi někdo bude muset bouchnout rychlé špunty...) 

:)


rav

***
Jsem pak zas tichá jako verše
co padaly zmokle do trávy
Pobíhám venku a kazím tvé lampy
snad je můj úsměv napraví


***
Když zazpíval pak někdo jiný
mě srdce se moc sevřelo
- chtěla bych ještě, nebo snad ne -
políbit tě na čelo
Jsme každý jenom hrstka hlíny


***
Listuji báječnou knihou plnou ticha
propsanou tiše prosbami
a listopad padá mi do zápatí
padá tak rychle padá letí
Zvedá se, tiše pospíchá
pak zmrzlý zimou dodýchá


***
Verše píšu si na čelo stéblem trávy
leptám si světlem vlastní zrak
časem má paměť zpopelaví
Goliáš vzdal kopí a připjal si prak


***
To tiché chvění pod lampami
prosněnou noční oblohou
ztemnělí v kostech tráví sami
svůj vlastní konec
a pak už kráčet nemohou

Miniatury listopadové, blízké i vzdálené

7. listopadu 2010 v 23:23 | Raven
Už zase jsem smazala celý úvod k těm miniaturám. Nějak nevím, co k nim říct. :))) Fakt nevím. Přeberete si to? Prosím. 

With love,

ra


Opravdová
Do dlaní dej mi váhu světa
a bolestí opatři můj dech
já chci to vidět, chci to cítit
a přiblížit se na dotek

Má duše čeká mezi ploty
je celá mrazem spálená
uboze zbitá do němoty
třu si svá holá ramena

Nadějná
Pak běží dál a za obzorem
sbírá své vlasy hráběmi
a kdo jí vidí, tomu vkročí
do duše a možná ještě dál
aby jí vítr neodvál

postmatematická
Pařáty zatnu do té větve
jež tebou uřezána padá
jsem hlavou dolů součást začarovaného
trojúhelníku s tupým úhlem
moje mysl 
na druhou

Po cestě autobusem
Ve vrátnici se stále svítí
grácie buší do dveří
otázky jsou jak písně v žití
se nelze bez nich obejít

Nechutně zkostnatělý článek

4. listopadu 2010 v 23:11 | Raven |  Havraní krákání
Huáha. No, to zase bylo doba, Adalbert mi tady zatím pěkně zvlčel. Když jsem se snažila přihlásit do administrace, hodil po mě hřebenem (jo vlastně! To nebyl Adalbert, ale moje sestra!) a taky na mě vylil čaj, ale nevermind. Já se nedám a zase nějaký plk/frk/klk/smrk/vrk/hrk/mrk/srk sepíšu.

Shrnu události minulých dní do několika bodů.


  • První den prázdnin jsem se zahrabala do reklam. Tedy ono to šílenství začalo už mnohem dříve, ale teprve potom, co jsem se pustila do výběru multimediálních ukázek na naši prezentaci o agresivních reklamách. Nejkladnější ohlasy stejně pak vzbudil asi králíček Azurit, ačkoliv to je to nejméně agresivní, co si momentálně dokážu představit. Víc mírumilovná je už snad jenom taková ta plyšová pantofel s ouškama, co má Jon z Garfielda. ... Protože Azurita najdeš všude tam, kde je krásně měkkoučko!
  • Pak jsem se odebrala na Brodfest. To by bylo na samotný článek. Za zmínku stojí jen ten moment, kdy mě matinka velmi důrazně před odjezdem varovala před jakýmkoli seznamováním se s cizími hochy, což jsem zcela poctivě dodržela, fakt jsem se snažila, a když jsem přijela domů, dozvěděla jsem se, že to byl vtip... Za další zmínku stojí také to, že se ze mě na BF stal oddaný fotbalový fanoušek našeho skvělého týmu, který si ale zvolil velmi netaktické jméno - Pardubice Devils. A jak víte, všechno zlo musí být poraženo, zvlášť na křesťanské akci... :)))
  • Po návratu domů jsem se jala plánovat ještě další expedici, a to expedici do Amazonie či na Sibiř, kde jsem se slavně chtěla zbavit Petákové a ukrýt se před mocnou matikovůlí paní profesorky, ale nepovedlo se. Z písemky na nějaké zajímavé věci, co se jmenují parametrické a obecné rovnice čehosi, čemu nerozumím, jsem slízla doslova smetanu. Mám to za čtyři, vážení! 
  • Moje maminka opět absolvovala sezení u své kosmetičky a domů přitáhla velkou dózu s něčím, co označila za univerzální tělový krém a dala k dispozici k užívání. Bohužel pro mě, nemohu ho používat. Je totiž z kakaového másla a voní přesně tak, ke všemu si představte báječnou vůni kokosu... přesně tak to voní, takže mám obavy, že kdybych to na sebe zvečera aplikovala a pak se odebrala na lože, ráno bych se probudila docela bez namazaných částí těla, protože bych si je v noci vlivem vůně sladkého zcela regulérně snědla. ("Jsem od kosti.")
  • včera, když jsem cestovala pěšky temnou uličkou k našemu vchodu, bez pepřáku a přídavných ocelových hnátů, přemýšlela jsem, jak bych v takovém případě realizovala nutnou sebeobranu. Zatímco jsem podezřívavě měřila popelnice a klepadlo na koberce, přišlo mi na mysl, že bych velice dobře mohla pro ubránění sebe sama použít desky, ve kterých schraňuji zápisky z Bi, Sp a D a kter jsem shodou okolností nesla s sebou. Ten zatracený polypropylen je totiž tak ostrý, že mi v tašce brutálně naporcoval jablko. Následně mi ale došlo, že stejně pohodlně by to šlo využít i nenásilnou cestou... Představovala jsem si to asi takto "Dobrý večer, milý pane násilníku/úchyláku/po majetku mém toužící osobo, nyní vám přečtu něco zajímavého o růstu kostí..."
Přejdeme k současnosti. Dvanáct stránek kostí. Umím jenom obecnou a kostru osovou, ke kostem končetin jsem ještě ani nečuchla a to už mám mozek plný kostí (a pokud si dobře pamatuju, tak pokud jsou v mozku kosti, něco je zatraceně špatně). Nějaká kost se latinsky jmenuje femur, moje mnemotechnická pomůcka byla lemur, ale už nějak nevím, jak je to česky, ale tuším, že by se to mělo vyskytovat někde na vaší noze...

Čestně prohlašuji, že jsem celý tento článek zplodila na místo učení biologie a zítra budu hrozně trpět.

Přeji takové ty věci, co se běžně přejí.

Vaše/svoje/naše/ničí stále před někým  utíkající

r
















xdollfacex.deviantart.com





iheartjrock.deviantart.com
purgatori.deviantart.com