
První říjnové miniatury
11. října 2010 v 19:54 | Raven | Miniatury
Komentáře
Vím, že jsem se tu dlouho neukázala, bráško... ani nevím, jestli je správné pořád tě tak oslovovat... ale lidé nedělají jen správné věci... _)
Myslím... že tyhle se nedají hodnotit každá zvlášť. Já je četla jako jednu, a nechci to měnit... patří k sobě, i kdyby byla každá z nich o něčem úplně jiném... a budu se zase a po tisící opakovat, když řeknu - nádherné, pravdivé, světové, niterné, upřímné, dokonalé, dechberoucí, Tvoje?
Jenže mně to nevadí opakovat, v některých případech mě to neomrzí...
Jednoduše stručné a zároveň propracovaně krásné... A ty názvy jsou celkem dobrý nápad :)
Úžasné.. Jsem tu poprvé, klikla jsem na odkaz v komentářích po článkem od Rael.. A jen co jsme doobdivovala úžasné záhlaví, už jsem začala s obdivování básní.. První s poslední ,,část" mne okouzlila nejvíc..
clov, I'm looking forward it. :))
Strig. Co Stalinovy Slzy spojily, ty, Frede, nerozlučuj. :)))
Moc děkuju za pochvalu. Ani nevíš, jak mě tohle vždycky pozvedne na duchu. Dě. Ku. Ju. :)
A. S.: propracované? :D Ach. Neke. Ale děkuju. :)))
Long, děkuji rovnou dvakrát! :)) A přitom jsou dost rozdílné... :))
Is, ta byla dokonce ještě trochu odlišná... upravila jsem jí, než jsem jí sem dala. Psala jsem jí ke druhé osobě, ne o třetí. Ale pak jsem si říkala, že to nebudu riskovat tak moc. I tohle je... poměrně dost bez obalu. :))
Nelze komentovat každou zvlášt, prostě nejde...mám pocit, že bych je pak tím zničila, že by ztratily kouzlo a ten pocit z toho...chce mi jen zavřit očit a na chvíli snít a zapomenout na vše špatné, jen tiše být a dýchat...snad chápeš, co myslím(:...
Nif, to je hrozně zvláštní, vidí to tak hodně lidí... přitom jenom dvě jsou ze stejného dne a podobné situace :))) Ani nevíš, jak mě potěšila všechna tvá slova. Děkuju za ně moc. :) Zase se někdy stav, moc ráda tě tady vítám. :)))
My dear Rav,
you delighted me with an e-mail. I will write you soon, promise :)