Říjen 2009

Proč chci mít teleskopické oči

23. října 2009 v 21:12 | Raven |  Havraní krákání
Dobrý podvečer.

Jsem hrozně unavená a co chvíli neurvale zívám na Wilhelmína. Tenhle týden byl neskutečně likvidační. Zítra se taky nevyspím a v neděli půjdu hrabat žížaly.

No to je fakt skvělé.

Malé zpravodajství ze školních lavic:
Matematiku, zeměpis, biologii, latinu, francouzštinu, fyziku, češtinu a výtvraku jsem zkopala. Jestli se vám toho zkopaného zdá moc, vůbec se nemýlíte. I mě je z toho dost špatně.

Tak. Teď odpověď na otázku, proč chci mít teleskopické oči. Protože bych koukala jen jedním a druhí bych měla stažené a zavřené, a kdybych chtěla někoho překvapit, tak bych si nechala "vyrůst" i druhé oko na štopce a zlověstně bych na dotyčného koukala. Když jsem tento nápad sdělila Iris, tak prohlásila, že ona by si teleskopické oči česala za uši, ale to se mi moc nelíbí, prototže zde by pak nastalo vidění světa zcela vzhůru nohama.

Je mi zima, mám hlad, je mi špatně a chci spát.

Pokud se vám lay zdá trochu uhozený, bezesporu je.

(Chtěla jsem přidat vlastnoruční podpis, ale blog.cz má evidentně velmi špatný den.)

Dobrou noc.

Piková dáma

20. října 2009 v 23:03 | Raven |  Pohádky a jiné palčivosti
Karty. Vykradla jsem mého milovaného Puškina. Názvem. A také Poea. Posledním veršem. Opět se ukázalo, že pokňahňaná písemka z fyziky (a zvláště čas, kdy v celé třídě jako jediný a ke všemu blbeček, nepočítáte, jako všichni vaši chytří spolužáci), je spolehlivá líheň pro nové verše.

Je to trochu nereálné... když se vám občas bude zdát nějaký obraz velmi nereálný či bizarní, máte pravdu, je to nereálné a bizarní. (Jako já.)

oAoAoAo


V rukávu ti zbylo eso
tak ještě chvilku poseď s námi
Ticho je dusné Temné jak mrak
Tak veselo je nad kartami

Vysokou hru máš v koutku oka
Běda tomu kdo vyplaší
to stádo zeber Nad savanou
dusno je těžké Lenoší

Piková dáma jež do srdce vyryla ti
bizarní táhlý a smutný chór
A přec je to špatné, řekni, že je
když sama ti zpívá Nevermore

Ultraromantik

20. října 2009 v 20:36 | Raven |  →(ne)originální←
Tygra mě inspirovala a já se rozhodla také publikovat svůj výtvor z hodiny literatury.

O co se jedná? P. prof. nám zadal, abychom sepsali stručné osudy opravdu vypečeného romantika.

ooooo

Ultraromantik je nyní již mrtvý muž, který se narodil do bohaté šlechtické rodiny, ale nepřízní osudu se velmi brzy dostal na okraj společnosti - a to tak brzy, že si nemůže ani pamatovat na dny, kdy byl ještě šlechtičátko. Mnoho zažil - vyhnanství, zrady, ohnivou i neopětovanou lásku, vraždu.
Kdysi se setkal s dívkou, se kterou se do sebe zamilovali, nicméně ona již byla přislíbena jinému a i přes věrnou lásku, kterou k sobě chovali, byl on donucen jí podvést. Ona se následkem toho zastřelila dříve, než stačila zemřít na smrtelnou kombinaci moru, příušnic a rýmy.
Po této nešťastné etapě se Ultraromantik vydává do nejromantičtějšího města, od Paříže, a buduje zde svou kariéru plnou prostopášností - to proto, aby zapomněl na svou dávnou lásku. Brzy však příjde láska další - zchudlá, ale hrdá mladičká šlechtična, která však Ultraromantikovu lásku neopětuje a tak jí pokřivený Ultraromantik totálně zničí život. Když se příjde na jeho trestnou činnost, díky které zbohatl a také díky které poslal mladou šlechtičnu na hranici, se Pařížané rozhodnou poslat ho do Ruska, aby páchal své nepravosti jinde. Zde se Ultraromantik setkává s děkabristy, vyzradí carovi pár tajných informací o Paříži jako pomstu svým spoluobčanům, napíše pár srdcebolných poém a dle pravidel titánismu svede bitvu proti velkoruské byrokracii, aby mohl naposledy shlédnout svou milovanou Paříž, kde je rozprášena jeho druhá životní láska, kterou stále miluje, napříč její lehké popelavosti. Nakonec umírá v Rusku, v souboji s Dědou Mrázem, protože ten s ním prohrál v kartách všechny dárky pro ruské děti...

Babiččin podzim

16. října 2009 v 23:19 | Raven |  Havraním brkem do popela
Pro babičku. Byla první, kdo jí četl.

Je to tak hezké pousmání
jak krásný podzim ve křoví
směje se růžím vlasy hladí
pak schová se nám v podkroví

Poděkujem Pánu že uzřeli jsme podzim
že nám dal sílu břemena nést
a můžem vědět že kde složíme je
je začátek všech cest

Ravenina pod(zimní) etologie + co dělat

14. října 2009 v 21:07 | Raven |  Havraní krákání
Jelikož se Podzim odebral na kutě až příliš předčasně, mám teď velmi rozhozené vnímání a mé chování tedy rozhozenosti odpovídá. Proto jsem ve vzácných chvílích čirého rozumu sestavila příručku, jak se chovat v situacích, kdy byste na mě náhodou někde narazili a já se chovala nějak.. podivně.

Plačte nebo se raději bavte.

Nezmrzněte mi.


oUoUoU

Situace: Raven leží na jakémkoliv místě, s podezřele vyrovnaným úsměvem na rtech.
Co se děje a jak se zachovat: Nebudit! Spí! Probouzet pouze v případech možného přejetí (usnula na silnici) nebo jakéhokoliv ublížení své či jiným nevinným osobám.

Situace: Raven má na sobě zelený svetr.
Co se děje a jak se zachovat: Neotvírejte okno! Je jí děsivá zima - a to taková, že jí nevadí, že ve svetru vypadá jako medvěd s žaludečními potížemi.

Situace: Raven zcela svévolně promodrává.
Co se děje a jak se zachovat: Zahřát, rozmrazit.

Situace: Raven má netypický pohled, který se upírá na jedno místo.
Co se děje a jak se zachovat: Je-li předmětem pohledu jakýkoliv přírodní úkaz, nechte ji. Není-li objektem něco smysluplného, jedná se o mikrospánek a v nebezpečných situacích doporučujeme probudit (Pozor! Kouše!). Jedná-li se o nějakou osobu, Raven zfackujte nebo nakopněte.

Situace: Létá nadzvukovou rychlostí.
Co se děje a jak se zachovat: Nestíhá. Nestavte se jí do cesty.

Situace: Píše, píše, píše a píše se zoufalým výrazem ve tváři.
Co se děje a jak se zachovat: Je vyučování. Nevrťte se a poslouchejte vyučujícího.

Situace: Raven pláče.
Co se děje a jak se zachovat: Dokrájejte za ní tu zatracenou cibuli.

Situace: Rav sedí na posteli a tváří se... nešťastně.
Co se děje a jak se zachovat: Ani ona neví, co se děje. Vemte jí kolem ramen a řekněte, že všechno bude lepší.

Seether: Careless Whisper

14. října 2009 v 21:06 | Raven |  Havraní zpívání
Ten jejich klip je tak hroznej od přírody, za to já nemůžu. Jinak bezvadná hudba. Více na www.seether.com.


Tonight the music seems so loud
I wish that we could lose the crowd
Maybe it's better this way
We'd hurt each other with the things we want to say



Další skvělé kusy: Fade Away, Gasoline, Broken(feat. Amy Lee je ta nejutahaněkší písnička, co znám, takže přikládám verzi bez Amy edit: Dobrá, dobrá. Verze s Amy Lee zde;-))), Rise Above This (bezvadný videoklip)

Malá pohádka o spánku

9. října 2009 v 23:59 | Raven |  Zpod vlčí tlapy

Tak. Sice se zpožděním, ale přece. Faktem je, že tohle jsem ani nechtěla přidat, nicméně... Napsala jsem to až dnes. Je to divné. A kdo čeká rýmy, má smůlu.

A je mi dobře.

Pařát a klof, Ravie :)))

A když jsme upadli v sladkou mlhu
- někteří o nás říkají, že spíme -
kamení andělé se rozplakali
a skrápěli nás slzami
a proto se nám dobře spalo
pro rovnováhu světa

Zatímco naše víčka těžkla
v záhlavníku dozrály i šípky
- to růženky hlídaly náš spánek
přestože na růžích máme ustlán
od trnů
zbylo spousta trpkých ranek

Zatímco jsme se motali do pavučin
- ne zcela svojí vlastní vinou -
vlčice kapitolská učila své syny
přesně ty pavučiny správně tkát
zaplést spící do bludného kruhu
budeme bloudit a přitom spát

Moje hormony

7. října 2009 v 23:35 | Raven |  Havraní krákání
jsou hanebníci beze cti.

Komplikují mi život. Jako kdyby mi nestačila rýma.

Zítra naservíruji verše.

Co se (ne)stane při jednom z dalších učebních maratonů

6. října 2009 v 0:17 | Raven |  Havraní krákání
Vážení a drazí, místo toho, abych přepilně studovala všechno, co mám, se tu takhle flákám, popíjím střídavě Earla Greye a střídavě Nescafé Gold a píšu tenhle zbytečný článek.

Během učení (seděla jsem na jednom místě s občasnými odchylkami - úhoz hlavou do stěny) jsem stihla ztratit dvě celé propisky a polovinu fyziky.

Zjistila jsem, že neumím ten dlouhý vzoreček s proklatě divnou odmocninou a vygooglit ho taky nemůžu, protože jsem zapoměla, jak se jmenuje.

Někdo mi tady upíjí kafe.

Asi nějaký Adalbert.

Právě máte čest s osobou, která REGULÉRNĚ PROPADÁ Z VÝTVARKY. (ne Adalbert. Já.)

Do rytmu francouzského melodic death metalu je svělé učit se nepravidelná francouzská slovíčka, víte to? Za podpory polomáčených sušenek a výše zmíněných nápojů to je navíc velmi příjemná zábava. Je ale pravda, že ta latina se do toho zas tak moc nehodí. Pech.

Právě jsem vysypala všechny své poznámky, které jsem ve škole nahromadila za jeden měsíc, na podlahu. To by mě zajímalo, kdo to bude sbírat.

Kdyby na mě z poličky nemrkal Shakespeare, učilo by se mi mnohem lépe. Kdybych netrpěla utkvělou myšlenkou, že na mě mrká, bylo by to ještě lepší.

Jak tak přemítám nad věcmi, které se snažím nacpat do hlavy, příjde mi, že je lepší nic nevědět. (Zlatá haptika, paralingvistika, proxemika, posturologie, zlaté základy věd!)

Právě na mě z knihovny začal pomrkávat i pes baskervilský v originále. Asi je to nakažlivé.

Ale fakt, kdo ty papíry na zemi uklidí?

Na pomrkávajícího Skácela se vykašlu. Ten to dělá imrvére.

Nejhorší na tom všem mi příjde, že je teprve pondělí. Vlastně už úterý. A že mám spánkový deficit asi dvacet hodin. A že se mi včera v noci zdál skvělý sen a nedozdál se mi, protože jsem musela vstávat na výtvarku. Taky mě štve, že ty lístky na MHD jsou tak drahé (Skoro jako kdyby to skýtalo nějaký kulturní zážitek, ale ono ne!) a že za tu dopravu už jsem utratila nekřesťanské peníze. (Mamka prohlásila, že lítačka bude, až taťka dostane výplatu. To může být i v prosinci.)
Nevadí. Došla čokoláda. Vadí. Jdu se učit. Alespoň hoďku by to ještě chtělo.

Aquilon 4ever.

Pařát a klof
Ravie

Edit: A ještě se mi spouští krev z nosu. Kdo ví, jestli mi nekrvácí mozek.

Cizí příběh

3. října 2009 v 16:15 | Raven |  Pohádky a jiné palčivosti
Nedokážu dost dobře říct, kolik v tomhle je osobního a za kolik mohou ti dva lidé z MHD. Vypovím vám jejich příběh ve verších. A možná se v tom někdo poznáte. Je to o bolesti, která se skrývá ještě v koutku oka a vy jí ne a ne vymrkat z oka ven. (Mimochodem, Sharon den Adel spáchala toto - In and Out of Love. Tak si to k tomu třeba pusťte. I když na mě to působí trochu tranceoidně. :)))


[[]][[]][[]]
Jmenuješ se jmény
mé včerejší žízně
Děsíš mě občas
když chodím spát

Snítku jeřabiny strčím si za ucho
roztrhám papíry
kam jsi mi napsal
že mě máš rád

Za každou lží se skrývá důvod
s ohnivýma očima dokážu je spálit
A pak mi důvody pravily
že není proč se ptát

Jsi novinářská kachna
výstřižek z novin co nemá co říct
Odejdi nechej mě nenuť mě mluvit
dnes už jsi vybledlé bezcenné nic

Lacuna Coil - Spellbound

3. října 2009 v 16:08 | Raven |  Havraní zpívání
Tahle rubrika hodně dlouho hnila - a řekněme si, je dosti neaktuální. A to velmi. Takže, začínám s velkým obnovováním této malé rubriky. První na řadu přichází Italská gothic metalová formace, Lacuna Coil. Neshledávám na tom žádnou chybičku. Vy? :)

Tell me who you are
I am spellbound
You cannot have this control on me
Everywhere I go
I am spellbound
I will break the spell you put on me




Další skvělé kusy: Closer, Within Me, I Like It, Enjoy the Silence (Depeche Mode cover),Falling Again (u tohoto videa omluvte ty šílené obrázky :)))















xdollfacex.deviantart.com





iheartjrock.deviantart.com
purgatori.deviantart.com