List první, svazeček taktéž prvý

15. května 2009 v 20:05 | Raven |  Dopisy Adalbertovi
Dobrý den, Adalberte.

Všiml jste si někdy, že hodně slavných lidí píše někomu dopisy? Havel psal Olze, Borovský psal dopisy, Exupéry psal matce, Julie píše Winstonovi a vůbec. Tak proč bych nemohla já psát Vám, Adalberte? Jestli existuje na světě nějaká sparavedlnost, jakože neexistuje... no a vlastně, co je nám do toho.

Na začátek by bylo dobré alespoň povědět, kdo jste, protože volky nevolky naši korespondenci pravděpodobně bude číst ještě hodně dalších lidí. Jen ať čtou. Budou vědět... Vy Adalberte, můj velký imaginární nepříteli, ostatně budete vědět také. Zarazilo Vás mé titulování? Imaginární nepříteli? Proč to? Zkrátka proto, že imaginární nepřítel je velmi užitečná věc (nejen) pro mou psychickou hygienu.

Jako imaginární nepřítel jste variabilní do všech situací. Budu-li vás plísnit, vadit vám to technicky ani nemůže, protože jste imaginární, tudíž neexistující. Budu-li vám prokazovat milosrdenství, bude jenom doře, vždyť milosrdenství mé skupiny lidí by se mělo vztahovat na všechny (byť o imaginárních nepřátelích nikdy nikdo nic takového nepsal). Budu-li vás ignorovat? To už by bylo zase jiné povídání...

Adalberte, tušíte, jak moc dokáže být takovéto počasí unavné? Při mém ježdění na kole zejména do a ze školy (což mimochodem považuji za jeden z nejkrutějších trestů, co mi mohl být uložen) se moje už tak pošahaná termoregulace může zbláznit - v bundě moc teplo a v košili moc zima, navíc ať už jedete jakýmkoli směrem, vítr je vždy záhadně obrácen proti Vám. Navíc šeříky víc voní v omamném slunci, dokonce tak mají krásnější barvu. A ta věčná šedá na oblaze je taky nudná.

Když jsem minule psala na svůj blog o tom, že bych potřebovala určitou dávku zamilování, mnoho lidí považovalo tento můj výkřik po INSPIRACI jako prosbu citové vyčerpaného člověka po velké romantické lásce. Taková nehoráznost, že, Adalberte? Jako by mě neznali. Snad i Vy si tak nemyslíte, pane? moc byste mne zklamal.

Dnes už bych zkončila. Přece jen, informací mnoho, musíte mít trochu času všechno vstřebat.

Adalberte, můj drahý I.N., dovole mi poslední větou Vám tykat.

Tedy - chcípni.

Vaše Raven
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nif... Nif... | Web | 16. května 2009 v 18:18 | Reagovat

Anoano....je potřeba. Rav? Jsem ráda, že jsi se zase ozvala((:

2 Tygřík Tygřík | Web | 16. května 2009 v 21:44 | Reagovat

Adalbert...Chrudoš...Prkvoj...

3 Muškát Muškát | 16. května 2009 v 22:46 | Reagovat

Uz se moc tesim, az ho budes plisnit. :op chachaaaaa

4 strigga strigga | 17. května 2009 v 11:51 | Reagovat

Cha, Adalbert se jmenoval můj prapradědeček :))) jeho tatínek se jmenoval Kašpar, vážně si nedělám srandu... a když si k tomu přidáš mé příjmení... :D

5 enterona enterona | 19. května 2009 v 18:06 | Reagovat

(chm... promiň, že jsem ti tak dlouho nenapsala ani slovo, ale nebyl čas a nebyla nálada, jen jsem četla, u zápisů ze života se bavila (jednou v informatice kamarádka nechápala, proč ji neposlouchám a místo toho zírám na monitor a dusím smích), básně mě tak nějak uklidnily a donutily k přemýšlení (což je chvályhodné, protože jinak se mi to moc nedaří), jako ostatně téměř vždycky, ale stejně jsem neměla co říct)
nejdřív jsem se na to dívala poněkud nejistě, protože číst cizí korespondenci mi prostě připadá lehce ujeté (třebaže je to adresováno neexistujícímu někomu), ale tvůj imaginární nepřítel a úvahy nad ním, obzvláště pak ještě ta poslední věra, jsou skvělé :D

6 Tygřík Tygřík | Web | 20. května 2009 v 7:06 | Reagovat

Zajímavé. Já a Hilda jsme se dostaly na Adalbertovu úroveň. Když ti nečekaně jedna z nás hňápne na rameno, tak taky řveš "Chcípni!!!":D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama















xdollfacex.deviantart.com





iheartjrock.deviantart.com
purgatori.deviantart.com