Leden 2009

Nekonečno nemá rohy

29. ledna 2009 v 23:55 | Raven |  Havraní krákání
Nazdar všem průchozím.

Opadává mi xicht. Pořád ještě neslyším na jedno ucho. Chce se mi spát. Bolí mě zuby. Nenapadlo mě, že s mastným obličejem se těžko vyndavají čočky.

Mám dvě čtyřky. Umím udělat z cizího vysvědčení létající vlaštovku. Umím nazpamět křemík kromě vzorce zirkonu. Nedokážu přežít bez Within Temptation. Nesnáším lidi, který zíraj (Carmen, ty se přestaň tlemit.). Mám chuť uškrtit pár osob včetně mého odrazu v zrcadle.

Zítra ráno brzo vstávám. Zítra jdu pozdě spát. Zítra mi bude zima. Páni, co já mám co dělat někde na sněhu. Šibe mi. Mám hlad. Mám žárlící spolužačku. Mám problémy. Mám noční můry. Nemám flašku vody. Nemám čas. Nemám dobaleno. Nemám ponětí, kam se mi do batohu vlezou desky. Nemám nabité baterky, vyřízený odjezd. Nemám ani šajn o tom, co zítra budu dělat.

Vlastně jste to celé nemuseli číst. Já jenom, že tu do neděle nebudu a pak stejně budu týden spát. :))))

L'ange pass

24. ledna 2009 v 23:02 | Raven |  Pohádky a jiné palčivosti
Krátké veršování z hodiny francouzštiny, ještě někdy před Vánoci...

*

Bylo ticho
to proletěl anděl
padalo stříbro
a on to věděl
a žádné nenachytal

Bylo ticho
to prolétl anděl
vyhnal naše ďábly
do nejhlubších pekel
nám zbylo trochu peří

A jak mu teď poděkujem,
když už je vlastně pryč?

Co dodat?

22. ledna 2009 v 17:58 | Raven |  Havraní krákání
1. Jsem mrtvá Bez tečky.
2. Vidíte ten avatar?
3. Ukradla jsem ho přesně tady - dawndella.da.com
4. Je krásný a kdo se mi pokusí odporovat, tomu něco spadne na hlavu. Alex, ty mi ho budeš povinně závidět. :oP
5. Psala jsem chemii (bluh!), fyziku (fuj!). Což znamená, že jsem vyčerpaná. Chápejte, braindead :))))
6. Nemám na hluboké filosofické myšlenky nebo na nějaký hezký způsob psaní, protože se cítím být udupávaná stádem matematicky nadaných slonů.
7. (sedmička. Hruh. Nemám sílu ani psát na klávesnici).
8. opět jsem se ráčila vymáznout na schodech u suplování. Říkám si: "Mokro, ejhle, nesmím se zkouznout!" Ežum, co udělá Raven? Hodí hubu, správně, děti.
9. Koupil mi nabízel náhradní termín písemky v pondělí ráno od sedmi. V pondělí od sedmi. V pondělí! Od sedmi! Bez kafe! ... V pondělí! Ráno! Od sedmi! Z fyziky! Asi mu spadla cihla na hlavu. By mě zajímalo, co tím sledoval. napsala jsem si to radši při hodině.
10.Všichni intelektuálové světa se můžou jít bodnout. Nezajímají mě lidi, co mají z mých školních výsledků jenom blbou srandu (což já sice dělám, ale do intelektuála mám alespoň daleko)
11. Už jste viděli ten avatar? Ehm.
12. Jedenáctka jezdí pořád pozdě. Naštěstí. Divné je, že ať vstávám kdy chci, stejně mi výdycky skoro ujede. No, ty ranní tělocviky bych si klidně odpustila.
13. Zajímalo by mě, co dělá ženská, která v životě učila jen informatiku a nemá pedagogické vzdělání, u nás na hospitaci a co si dovoluje svýma gestapáckýma prackama šahat na mojí učebnici angličtiny. Měla jsem chuť jí praštit přes prsty. Se vší slušností. Vždyť je to vedení, že jo.
14. Čtrnáct byl hezkej věk. Nemusela jsem s sebou tahat občanku.
15. V pondělí jdeme v rámci výuky etnografie tančit. Hem. Prosila jsem V., jestli by mi náhodou nemohla zlomit nohu. Ona se zapřisáhla, že v pondělí do školy nepůjde, takže budu muset najít někoho, kdo mi jí zlomí místo ní.
16. Mám doma výbor z díla Skácela, který má skoro 500 stran. Jsem na vrcholu knižního blaha. Škoda, že to budu muset za měsíc vrátit.
17. Už žádní Edwardové, Evženi a vůbec. Ota ze Zástřizlí, to zatím postačí.
18. Jdu spát.
19. Koukejte se mít. Koukejte se mýt.
20. Tahle je do počtu.

Janu Palachovi

19. ledna 2009 v 10:24 | Raven |  Havraním brkem do popela
Ach, jak by se asi divil! Jak by se divil, že nám to tak dlouho tralo, jak by ho asi mrzelo, že na politické scéně máme ještě pořád rudé a oranžové komunistické špinavce a loupežníky, jak by byl asi rozhořčen, co píšou patnáctileté děti jako já, když mají svobodu. Jak by ho asi rozlítostnilo tolik jiných věcí! Oproti jeho věku jsme přece tolik bohatí!

Bože, dík za svobodu, kterou máme. Přimlouvám se za ty, kteří ji ničí.

Věnováno památce Jana Palacha a Bohdanu Mikoláškovi za Ticho.



|9. |. |969

Zaprodat duši za rubíny
zaprodat srdce pro opál
kdo za věc dražší drahokamů
- svobodě - život zaprodal

kdo půjde dál
jakého života se zříci
když život spící v popelnici
skrz slzy v ohni dodýchal

pochodeň jedna a kdo další
na teploměru bublá rtuť
hasím tvůj oheň kapkou krve
na oltáři pak buď jak buď

pod plentou strachu žádné oči
a kůže bílá na popel
kdo příště kdo se neotočí
a my jsme živí bohu žel

kdo benzín s písní lásky smísil
slyšíte můj křik můžete si říci
teď bychom rádi abys nás vzkřísil
hořím
a volám
všechno je tak dávno
tak marné
amen

svoboda měla bílé šaty
teď umouněné od popela
páchnoucí benzínem, pryskyřicí
pod kusy zmrtveného těla
má proházená písmenka
a pro své mrtvé drží svíci

tichem jsme končili v listopadu
s tichem ti spálíme parte a sako
budeme se modlit za spásu tvé duše
a abys nikdy neuzřel co bylo dál

a díky.


Eugenie Grandet

14. ledna 2009 v 19:58 | Raven |  Sesbírané střípkaté stříbrovrány
Ehm. Vážení, nedávno jsem dočetla Evženii Grandetovou a ihned se mi začaly z ucha sypat verše :))) (Vskutku, oznámení za všechny prachy... jenom už nevím, jak do nekonečna oznamovat to, že mi luplo v bedně...)

Mám tedy dočtenou Evženii Grandetovou, v Otci Goriotovi prý nějaký Evžen také je a potřebuju si půjčit Evžena Oněgina. (CARMEN, IHNED SE MI PŘESTAŇ SMÁT!). To všechno, včetně Stmívání (Edward) a Jane Austenové (Edward) louskám zrovna v době, kdy mám nejvíc práce. Ale je to asi to nejlepší, co můžu dělat, protože se cítím strašně na nic, mizerně a nepotřebně, to všechno díky té m... m... m... (mizerné mrše matematické). Inu, když jsem si teď postěžovala, popojedem.

červený blikající vykřičník za velkým červeným blikajícím "error"

13. ledna 2009 v 21:48 | Raven |  Havraní krákání
Když jsem včera ve 22:22 psala ten přinejmenším UNÁHLENÝ článek o tom, že nevím o ničem, co by mi mohlo zkazit náladu, zapomněla jsem samozřejmě na tu VELMI BÁJEČNOU a SENZAČNÍ čtvrtletní kompozici z matematiky.

Můj vztah k odmocninám by se dal popsat asi tím, že vám řeknu, že jakmile uvidím odmocninu, mám tendenci krýt se prvním přiblíživším se člověkem, jež se naskytne dostatečně blízko - to vše v domění, že se mě odmocnina rozhodne pokousat nebo zabít avadou kedavrou, popřípadě doufám, že si mě odmocnina ani nevšimne, pro případ, že by to byla odmocnina velká a chtěla mě třeba pronásledovat. Když vidím odmocninu, začne mi být slabo, blednu a vrávorám. Podobé to mám i s množinami. To všechno proto, že jsem dutá jak štoudev (právě jsem urazila drahouška štoudev).

Matematika je má TRVALÁ NOČÍ MŮRA, která mě sužuje už pěknou řádku let. Nechápu, proč ona je zrovna tak propagovaná, když minimálně 25% obyvatelstva na ní nemá buňky vůbec a dalším 25% říká o něco více než "triprikropolokopakatea" běžnému člověku. Jistě, pak je tady ta část lidí, kterým nedělá tělocvik s číslicemi vůbec žádný problém a ještě je to k tomu kupříkladu BAVÍ.

Matematika se známkuje. Verše ne, podivte se. Proč je pořád zjištováno to, co neumím? Já ám ještě pořád dobrou víru, že umím alespoň něco, když už nic, tak mluvitpůl hodiny o škodlivosti matematiky na můj přidušený mozeček - ale propána, je vážně za potřebí mě takhle deptat a ničit naprosto NUDNÝM, NEPOTŘEBNÝM a VELMI SLOŽITÝM předmětem? Jo jasně, jsem na gymplu. nemám tam co dělat... ale na to jsem po pěti letech přišla bohužel až přiliš pozdě.

Nic, nic mě nedokáže uvrhnout do takového sebepohrdání jako kompozice z matiky. Kdybych byla mohla ronit slzy, dělala bych to s velkým gustem a zadostiučiněním. jenže ani to neumím.

Mám chuť jenom hodně... velmi mnoho nadávat.

Nadávat na sebe.

Nadávat na to, jak eskutečně BLBÁ jsem.

Jsem prostě BLBÁ.

SEŽERTE MĚ.

Prosím.

Muhahahahaha!

12. ledna 2009 v 22:22 | Raven |  Havraní krákání
Vůbec nic mi teď nezkazí náladu. Doufám.

Nesnáším tě

7. ledna 2009 v 21:58 | Raven |  →(ne)originální←

Vážení. Prožívám velkou, těžkou tvůrčí krizi. Poslední, co jsem tento týden napsala. Nevalné kvality. Svalíte se, když si to přečtete.

Fajn, já vás varovala.

Přiznám se, že já osobně nikdy neměla kocovinu. Jsou tři skupiny mých přátel. Jedni ti, co se neopíjejí, druzí ti, kterým je ráno poté špatně zejména od žaludku a ti třetí, kteříž mají bolest hlavy. Já se inspirovala třetí skupinou, jejíž kocovinové symptomy si díky migrénám dokážu živě představit.

Je to v ich formě, ale běda tomu, kdo mou ctěnou osobu bude ztotožňovat s vypravěčkou tohoto... literárního průjmu.

Věnuju to Carmen, aby se nedala zhadrovat a Šípeškovi, aby to všechno zvládl. Neuražte se.

Jdeme na to. Zatněte zuby a zavřete oči, ať se vám nedělá slabo :))))
















xdollfacex.deviantart.com





iheartjrock.deviantart.com
purgatori.deviantart.com