Říkanka

3. prosince 2007 v 21:05 | Psychicky narušená, fyzicky vyčerpaná apod. Loriel |  Sesbírané střípkaté stříbrovrány
Vážně. Divnej den.




Kostičky domina,
jízda začíná,
hnízda
vykradená.
Karty vzhůru
rubem,
zdalipak v můru
zbydem.
Jedna karta lícem
shoří,
jako svícen,
skrytý v moři
Bílé kruhy
na hladině
noha vedle nohy
mimo na kladině,
baletka se otáčí,
nic nedává znát,
lehká nožka v bodláčí,
bude navždy stát.
Nejsou bodce jako růže,
růže,
růže,
Kdo s tím něco zmůže?
S pohledem na nebe,
měsíček jako oko rybí,
to oko, co tě zebe.
Však potom ti i chybí.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Paige Paige | 3. prosince 2007 v 21:45 | Reagovat

divnej den...jj tak ten jsem prožila taky...ale ta básnička je prostě úžasná..taková..ani nevim jak to vyjádřit...žádnou podobnou jsem nečetla...jsem uchvácena..jdu si to přečíst ještě jednou :o))

2 Loriel Loriel | 4. prosince 2007 v 19:30 | Reagovat

Paige, dík. Bacha ale na věc, ať mi z toho nezblbneš :D

3 Emilie Emilie | 4. prosince 2007 v 20:10 | Reagovat

je to pěkný, něco z toho cítím, Vlk něco cítí, ale já nejsem schopná říct co:)

4 Loriel Loriel | 5. prosince 2007 v 15:29 | Reagovat

Děkuji, Em :o) Ono to občas býv takové neurčité :o))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama















xdollfacex.deviantart.com





iheartjrock.deviantart.com
purgatori.deviantart.com